Na blog jsem rozhodně nezanevřel, a tak doufám, že za pár dní sem nová povídka opět přiláká pár čtenářů. Pouze došlo k údalosti, která srazila mou motivaci na kolena - umřela mi flashka a vzala s sebou podstatnou část nezálohovaného pokračování Podívej, Kurt vyrostl. Otrávený a naštvaný zatím nemám chuť a sílu psát vše znovu, proto od dalších kapitol na chvíli upustím a budu zatím pracovat na několika kratších textech. Až se vrátím z dovolené, najdete tu povídku, ve které se bude litovat jistých rozhodnutí, trávit noc mimo teplo domova a pozorovat mraky. Malé navnazení:
Seděl na vysokém dřevěném sloupu jako zvířátko – schoulená opička nebo něco takového – a nejspíš si prostě jen všímal svého. David přibrzdil, chvíli si užíval výhody, že je nezpozorován a fascinovaně si Kurta prohlížel od útlých zad až po trochu pocuchanou šošolku vlasů.
Pak v prudkém návalu náklonnosti stiskl klakson, aby na sebe aspoň na krátký čas upoutal pozornost a zamával Kurtovi ze staženého okýnka auta. Nakonec náhlým zvukem způsobil něco úplně jiného – Kurt se lekl, ztratil rovnováhu a spadnul z třímetrové konstrukce na zem jako pytel brambor. Karofsky v šoku pozoroval, jak Kurtovo tělo okopírovalo dráhu dřevěné stavby a pak s tlumeným tvrdým ducnutím dopadlo do udusaného písku. Slyšel hlasité, peprné a nekurtovské zaklení. Nebo se mu to jen zdálo? Díky bohu, že hřiště už v tuhle denní dobu bylo prázdné.
Pak to na něj najednou všechno dolehlo: skorosex s Megan, jeho útěk a hanba, Kurtův pád, který měl na svědomí zrovna tak jako zklamání své partnerky. A odsud už nebylo úniku, protože po příkoří celého školního roku byl zavázán přispěchat mu na pomoc. Hummel zůstal sedět v písku, jako by ho tam někdo zarazil a on tam teď zapouštěl kořeny. Několikrát otočil hlavou na všechny strany, aby zjistil, odkud přišel zvuk, který ho vylekal, pak se chytil za bok – narazil si kostrč a muselo to bolet jak čert. Měl odřenou tvář a krvácel odněkud z předloktí.
(Hodina mezi psem a vlkem)
A teď jedno kreslené doporučení, na nějž nemůžu (a ani bych nedovedl) zapomenout. Nedávno jsem linkoval jistý gleezombícký obrázek od nadané ssimilee, teď jdu představit přímo celý komiks After All These Things, který autorka publikuje na
svém tumblr. Protože komiks není nikde kompletně prolinkovaný, uveřejňuju odkazy na všechny části. Komentujte, rebloggujte a klikejte na oblibu přímo na tumblr, máte-li tam svůj účet. Napsat vzkaz jí vlastně můžete i bez přihlášení (přes tlačítko Ask v levém horním rohu).
